Obec Slatina

GPS souřadnice: 49°23’15.946 N, 13°44’38.987 E

Obec Slatina leží v jihozápadním výběžku Středočeské pahorkatiny, 10 km východně od Horažďovic, v průměrné nadmořské výšce 485 m. Na území o rozloze 564 ha žije 110 obyvatel.

Slatina u Horažďovic byla založena okolo roku 1150 a patří mezi nejstarší v okolí. Během stavby církevního dvora Svatojiřským klášterem, zde byl okolo roku 1220 postaven dřevěný kostel, první v okolí. Svatojiřský klášter vlastnil dvůr ve Slatině až do roku 1254, kdy se dochovala první písemná zmínka o obci. Původní kostel ve Slatině jako součást dřevěného zámečku byl vypálen husitskými vojsky v roce 1421, když husitský vůdce Žižka táhl se svým vojskem na hrad Rábí. Následně byl původní dřevěný kostel nahrazen kamennou stavbou, v níž byla opět kaple sv. Václava. Po roce 1811 byl zámeček s kaplí přestavěn na sýpku. Po požáru roku 1883 bylo vše přestavěno a z původních sakrálních staveb v panském dvoře zbyla malá výklenková kaplička „U Pána Ježíše“.

Ve Slatině se vystřídalo celkem 11 vlastníků. Posledními byli Páni z Chanovic, jmenovitě baron Goldegg. Neodmyslitelnou částí obce je i její bohatá židovská historie s počátky v 17. století, kdy pán Slatiny, Kunáš z Machovic, začal s postupným usazováním židů v obci. Nabídl jim k odprodeji pozemky pro stavbu jejich vlastních domů, které později daly základ slatinskému ghettu. V roce 1723 byl 1 km severně od obce, po levé straně od silnice vedoucí do Chanovic, postaven židovský hřbitov. Do dnešního dne se na hřbitově dochovalo 172 náhrobních kamenů. Původní malá dřevěná synagoga z 18. století, o rozměrech asi 8 x 6 metrů, stála na čtyřech nosných dřevěných sloupech. V roce 1868 byla nahrazena novou stavbou, zděnou synagogou, na vesnické poměry velmi honosnou stavbou, která je kulturní památkou. Pozůstatky židovského ghetta, synagogy a hřbitova tvoří díky svému rozsahu ojedinělý komplex židovského osídlení. Při přestavbě domku čp. 29 prováděné okolo roku 1980 bylo zjištěno kamenohlinité jádro jednoho z původních domků židovského ghetta, potvrzující údaj uvedený v místní kronice, že domky byly "hliněné". Šlo o kombinaci kamene a velkých nepálených hliněných cihel.

Ve Slatině se nachází kaplička sv. Václava (jiné prameny uvádějí zasvěcení sv. Janu Nepomuckému), která byla postavena v roce 1865 nákladem 300 zlatých na místě staré, již značně rozpadlé kapličky, která byla menší a měla čtvercový půdorys. V krovu je umístěna malá vížka, v níž se nacházel zvon darovaný v roce 1837 Eduardem rytířem Daubkem. Zvon nesl nápis „Ke cti a chvále sv. Václava, daroval jej majitel velkostatku, rytíř Dr. Eduard Daubek. Původně zde visel zvon, který nesl nápis “Kunáš“, a když praskl, byl přelit. Uvnitř kaple je socha ubičovaného spasitele a od roku 2012 socha sv. Barborky.

Na návrší u kamenolomu vlevo při silnici do Chanovic - „Na Hradcích“ se nachází zděná, barokní výklenková kaplička sv. Barbory, postavená pravděpodobně na konci 18. století. Kdysi pod ní byla studánka a v době sucha k ní chodívala procesí. Prosebníci, podle tradice, museli z ní všechnu vodu vylít ven, aby přivolali déšť. Sv. Barbora je patronkou horníků, takže zasvěcení této kapličky je pravděpodobně spojeno s těžbou kamene v lomu a okolí. Deskový obrázek sv. Barbory maloval akad. malíř Josef Fencl z Prahy.

V obci je několik kamenných křížů, pomník obětem 1. sv. války a pomník prezidenta T. G. Masaryka.

Podle všech dostupných informací, se v obci Slatina nachází nejtěžší kamenné sluneční hodiny na území České republiky. Umístěny jsou napravo od vstupní brány do kamenolomu společnosti Průmysl kamene, a.s., a z dálky působí spíše jako pomník. Z blízka si však nemůžete nepovšimnout vytesaných číslic a astrologických znaků, které o účelu tohoto solitéru vypoví nejvíce. Vyryté symboly astrologického zvěrokruhu informují o měsíčních znameních, čára ve tvaru štíhlé osmičky, která napříč protíná plochu hodin, pak naznačuje stupeň odchylky od přesného času. Sluneční hodiny totiž nejsou už ze své podstaty schopny rozeznat a prezentovat střídání "uměle" vytvořeného a tudíž nepřirozeného, letního a zimního času.

Obcí prochází naučné stezky Okolím viklanu, Za zámeckou paní, Po stopách minulosti, Židovská cesta, Vintířova stezka a evropská poutní cesta Via Nova. Nemůžeme opomenout nezvyklé množství vodních ploch v okolí obce.

Rybník „Renčín“ - V současné době největší slatinský rybník o rozloze 2,3 ha leží nedaleko obce při cestě směrem na obec Dobrotice u bývalé pískovny. Založen byl v létě roku 2007. Vodu získává z potoka tekoucího ze Slatiny a od Dobrotic. Voda z něho odtéká do níže položeného rybníka „Kutil“. Nad rybníkem „Renčín je vybudován nejnovější slatinský rybník „Olšín“.

Rybník Nový - rybník o rozloze 0,70 ha leží nad obcí pod kamenolomem Průmyslu kamene Příbram ve směru na Chanovice. V dřívějších dobách byl napájen z malých rybníčků ležících nad ním (Podhradský, Hradský a Jordán), které již dnes neexistují. Pod rybníkem „Nový“ byly vybudovány tůňka a další z nově postavených rybníků.

„Jordán“ byl v minulosti nejvýše položeným "nebeským" rybníkem této rybniční soustavy s rozlohou 0,25 ha. Nacházel se na místě zvaném "na Hradcích" a voda z něho odtékala do níže položeného rybníka Hradský. Rybník Hradský měl rozlohu 0,05 ha a nacházel se na místě dnešního kamenolomu. Podhradský rybník byl nejníže položeným "nebeským" rybníkem, který zásoboval vodou rybník Nový. Měl rozlohu 0,20 ha a ležel v místech, kde v současné době stojí administrativní budova kamenolomu. Pod rybníkem Nový se dříve nacházela Sázka pod Novým. Rybník o rozloze 0,05 ha. Sázka ležela za vsí, vpravo od silnice na Chanovice.

Krůtovský (Krůťák) - Má rozlohu 0,18 ha a leží vlevo při cestě do Kadova. Pojmenován byl po sedlákovi Krůtovi, kterému kdysi patřil. Vodu získává z okolních polí. Voda z něho odtéká Mráčovským potokem.

Soustavu rybníčků uvnitř obce tvoří „Dudák“ - s rozlohou 0,13 ha. Vodu získává z rybníka „Nový“, rybníček „na návsi“, „ Májovka“, „Sázka“.

Slatinská dvorská sázka (Kandrovský) - Leží před obcí ve směru na Čečelovice. Má rozlohu 0,15 ha. Voda z něho dříve odtékala do Slatinského velkého rybníka, nyní do rybníka Stašín u Svéradic.

Slatinský velký rybník se nacházel jihovýchodně od obce a vodu dostával z polí, bažin a slatinských dvorských sázek. Voda z něho odtékala přes rybník Kunáš do Stašína u Svéradic. Zpráva o něm je již z roku 1454. Rybník měl rozlohu 12,12 ha a zrušen byl v roce 1888. Jeho hráz, která byla srovnána, je stále patrná v místech, kde je v otevřené stoce zbudován můstek.

Rybník Kunáš byl vybudován rodem Kunášů z Machovic v roce 1738. Nacházel se pod rybníkem Slatinský velký, z něhož také získával vodu. Měl rozlohu 1,58 ha a zrušen byl v roce 1876.

„Kutil“ (Mlýnský) - rybník o rozloze 0,47 ha leží u bývalého mlýna Kutil při cestě do Dobrotic (turistická modrá značka). Teče do něho voda ze slatinských a dobrotických rybníků a odtéká do svéradického rybníka Mlýnský.

Mezi další význačnosti obce lze zařadit jedinečný a ohromující přírodní kamenný útvar, který se nazývá Čertův náramek. Jedná se o monumentální přirozený shluk kamenů, ze kterých je krásný výhled.

Poslední roky života ve Slatině strávila herečka, paní Helena Růžičková, která se nesmazatelně zapsala do podvědomí všech místních obyvatel i v širokém okolí. V roce 2011 ji bylo obcí u příležitosti nedožitých 75-tých narozenin uděleno čestné občanství.

Znak obce byl schválen PS ČR v roce 2005. Znak tvoří v modrém poli vyrůstající ze zeleného trojvrší tři zlaté obilné klasy s listy, přes které je položeno stříbrné břevno se třemi černými liliemi.

Tradiční akce:

Od roku 2011 je Obec Slatina zakládajícím členem unikátního mezinárodního uskupení obcí Slatina „EUROSLATINA“. Nově založenou tradicí k připomenutí významné místní kamenické historie je kamenický festival „Slatinský patník“ konající se vždy v měsíci srpen. Jde o ojedinělou příležitost zhlédnutí původního kamenického řemesla s možností jeho vyzkoušení.

V obci se dodržují původní tradice – malá pouť k 16. 5. (k zasvěcení kapličky na návsi) a velká – k zasvěcení kostela sv. Václava 28. 9. v původním slatinském zámečku a k farnímu kostelu v Kadově.

V obci pracuje občanské sdružení SDH založené roku 1905. Podílí se na údržbě obce a při organizaci tradičních kulturních a jiných společenských akcí.

Obecni úřad Slatina

Slatina 62, 341 01 Horažďovice
tel./fax: +420 376 514 324
mobil: +420 724 181 046
e-mail: urad@obec-slatina.eu
www: www.obec-slatina.eu